Teď když volíme prezidenta se mnoho lidí, jak jsem slyšel, rozhoduje také podle toho, jaký který kandidát slibuje vztah k Evropské unii. Já taky. Končící prezident Klaus podle mého soudu našemu národu v tomto vztahu velmi uškodil. Taky tím, že prý nemá Evropa žádnou ideu nebo identitu - jde jen o pragmatickou spolupráci národů většinou na ekonomickém poli. Hlásím se tedy k těm kteří tomu oponují, protože tu ideu vidí a sdílejí, a myslím že velmi záleží na tom co zastává příští prezident.
Idea Evropy se zrodila v jejích dějinách: 1/ prostor míru. Podřezávání krků je neproduktivní barbarství, národy mohou žít v míru a jakmile se to naučí, podrží to. Tato idea se, nejprve na náboženském poli, zrodila v Evropě mírem vestfálským a už nikdy nezmizela, až ovládla Evropu po katastrofách světových válek. Ale Evropa zná i protiklady a je jich plný Balkán.
2/ prostor svobody. Lidé si sice nejsou rovni, říká lidská zkušenost, ale všem je potřeba udělat dost místa pro jejich životy, protože si jsou rovni - říká rozum. Celý svět nám leží u nohou a my ho můžeme celý za život obeplout. To umožňuje vláda práva, prosazená všude kam dosáhneme. Původně to je idea britského imperialismu, a dotáhl ji k dokonalosti "welfare state". Všichni, i ti nejbídnější, i elita, tu mohou žít svobodně, dají-li místo druhým. Ale Evropa zná i protiklad a říká se mu po sicilsku - mafie.
3/ prostor jako prostor - jedinečné hodnoty historické a přírodní krajiny. Nežijeme pro jednu generaci. Co postavili naši dědové vytváří "životní prostředí". Není soukromé, jen ke střeženému plotu haciendy, je to veřejný statek. Počátkem ideje veřejného statku je vynález moderní, humanistické univerzity. Vzdělání, které se rozšíří mezi lid. Humanistické vzdělání, které se z hlav otiskuje i do krajiny a vytváří obecně sdílený vztah k tomu, co nás obklopuje, i když to má nějakého soukromého majitele. Ale Evropa zná i protiklad: ruskou lhostejnost k tomu co se válí za plotem.
Záleží tedy na nás, jestli chceme mít vládu a reprezentaci sdílející tyto evropské hodnoty a jestli se na jejich sdílení a předávání svým dědicům bez hranic chceme aktivně podílet, anebo jestli se chceme spíš uzavřít a využívat je jen jako turisti.